Budoucí právník: snílek, blázen a ďábel

Minulý týden se začala vysílat druhá série nejoblíbenějšího právnického seriálu The Suits. Krásná auta, drahé obleky, ohromující mrakodrapy, nádherné ženy. Vše, po čem většina budoucích advokátů touží a o tom, proč vůbec studují právo. Do hlavy je jim vtloukáno, že život ve službách justice je vzrušující a hlavně perspektivní. Kdo by nechtěl být Parrym Masonem obhajujícím nevinného nebo právě dokonalým a ironickým Harveym Spectorem?

Nikdo ale už mladé lidí neupozorní na skutečnou realitu, a ti se tak zcela nechávají obalamutit laciným pozlátkem. I v Česku spousta lidí sní o renomované škole ve Spojených státech a také o tom, že vydělávat miliony budou právě tam. Pomineme-li, že za své vzdělání právě miliony zaplatí, tak je tu ještě větší strašák. Nedávno došlo poprvé ke zveřejnění statistik, kolik amerických studentů práv skutečně dělá po škole v právním oboru. Je to pouhých 55 procent. Všichni bez výjimky ale obětovali na oltář svého snu roky života a zadluženou domácnost.

V Česku je situace přece jen trochu odlišná. Za studium se neplatí a poptávka po právnících stále ještě existuje, ovšem klesá. Člověk musí právo milovat, protože jinak učiní největší chybu života. Stačí jen logická úvaha - Česko má 10 milionů obyvatel a každý rok přibude přibližně 1500 absolventů právnických fakult. A to nepočítám bakaláře.

Jak dlouho zůstane nádoba nenaplněna? Každodenní realitou absolventů je sezení za stolem deset hodin denně a příprava dokumentů. Největším vzrušením často potom pokažený kávovar nebo příchod nového klienta. A co když ten nepřijde?

Když se dnes hovoří o právnících, tak si podnikatelé stěžují na vyhozené peníze. Jak jsou zbyteční, jak vše komplikují, ale je to zlo, které se musí podstoupit a stojí spoustu krve. Po mnoha obětovaných letech se tak člověk stane ďáblem, kterému se každý upisuje krví. Je právě tohle naplněním snů?

• Diskuse
• Celkem 3 příspěvků